Martina Adamcová je známá českým divákům z 90. let minulého století především jako první česká moderátorka úspěšných televizních soutěžních pořadů Hry bez hranic a Charlie talk show a herečka slavných filmů Víta Olmera. Její nejznámější rolí je četařka Babčáková z retrofilmu Tankový prapor, kde se objevila poprvé před kamerou. V Olmerových filmech byla také prostitutkou Zrzkou v kriminálním thrilleru Nahota na prodej nebo Ájou Machovou, spolumajitelkou luxusního nevěstince v dvojdílném filmu Playgirls. Zahrála si ve filmu Juraje Herze Pasáž a v jeho seriálu Černí baroni, ale i v dalších televizních filmech a seriálech: Lehká jako dech, Malé dějiny jedné rodiny, Sirény atd. Od roku 1993 žije se svou rodinou v kanadském Montrealu, i když miluje Prahu, kde se narodila. V Čechách má maminku, sestry i kamarádky, a když jí v Kanadě bylo nejhůř, volala na pomoc je. V Kanadě totiž prožila krušné chvíle. Odešla tam kvůli muži, který ji posléze týral, bil, psychicky i fyzicky jí ubližoval; zažila ponižování, teror a málem zemřela.

Narodila se v Ostravě jako nejmladší ze tří sester. Rodiče se brzy po jejím narození odstěhovali do Prahy, kde prožila krásné dětství. Otec byl vysoce postavený muž a komunista, maminka naopak vystoupila ze strany v roce 1968. O politice se u nich doma nesmělo mluvit. S tím, že její otec pracoval pro zrůdný režim, měla v dospívání problém. Přesto byl její otec pyšný na její herecké začátky. Martina měla vždycky dvě přání – být herečkou a najít velkou lásku. Do svého „prince“ se zamilovala v pražské restauraci Peklo. Byl to Kanaïan a ze začátku se s ním cítila jako v bavlnce. Avšak z okouzlujícího muže se v Kanadě vyklubal gambler, hazardní hráč a člověk závislý na drogách. Martina se ocitla s malým synem Frederikem v cizí zemi, kde prožívala psychický i fyzický teror. Styděla se svěřovat svému okolí, mnohokrát se snažila ze vztahu vyváznout, ale manžel jí nechtěl povolit žádost o rozvod, bil ji a vyhrožoval jí. Nakonec se jí podařilo od manžela utéci a v nelehké situaci jí pomohla nejen rodina, ale i bodyguard, kterého si později vzala. Ještě dlouho poté trpěla úzkostmi, od nichž jí její současný manžel pomáhal.

Pak se však vzpamatovala z prožitých hrůz a podařilo se jí založit novou rodinu, vlastní produkci a distribuční společnost. Pokračuje v umělecké činnosti jako herečka a producentka, má úspěch a často cestuje do Čech, kde se cítí doma a kde má příbuzné. To, co prožila, ji vede k pomoci ženám, které zažily něco podobného. Proto se rozhodla vydat svědectví o tom, co prožila a jak to přečkala, aby se ženy nebály vystoupit z imunity a promluvit o prožívaných strastech.